Triatlon jako opravdický
3.10.2011
V neděli 18. září proběhlo národní finále Albert triatlon-tour u pražského obchodního centra Galerie Nové Butovice. Díky počasí, které přineslo vydatné srážky a ochlazení, byly závody autentické i přesto, že plavaní nahradily kačáky.
Náročnost ilustrovalo vyčerpání a výrazy v obličejích dětí, mokré oblečení zkrátka ty odolné měly určitě výhodu. Za nás nestartovali dva vítězové z krajů a namísto nich jsme vzali tři hochy do různých kategorií. Nejdříve z nepostoupivších vyrazil Jakub, jež předvedl parádní výkon, nevadila mu převaha starších hochů, ani že se jednalo o vítěze z krajů a bylo z toho nádherné šesté místo.
Druhý náhradník Péťa se již neprosadil, ale závod vzal sportovně, nejdůležitější je přece se zúčastnit. A konečně třetí náhradník Erik, závod rozjel ve velkém stylu, ještě po kolech druhý, ale poslední disciplínu běh mu zhatilo zranění kotníku. S omluvným gestem pak došel do cíle,snad jindy. Mezi závody jsme s dětmi probírali ukrajinský dětský domov, kde byly na exkurzi děti z Jemnice a Mikulova. To co nám vyprávěli, nás poněkud konsternovalo a můžeme být šťastni, že jsme se nenarodili o pár stovek kilometrů na východ. A teď závody dětí finalistů, kteří si postup do této soutěže vybojovali.
Světlana vyrazila báječně, na kole přisvištěla jako vítr, běh se zdál být rovněž její doménou, avšak ji zbytečně rozhodila špatná navigace, zůstala stát a ztrácela tak drahocenné vteřiny. Toho soupeřky pochopitelně využily, marné bylo naše povzbuzování, chybělo jí více vůle, touhy, ctižádosti se poprat o vítězství. Výsledné páté místo bylo u ní určitě zklamání. Na startu v jednom závodě společně byli David s Ríšou, oba se v rámci svých možností snažili. Ríša dojel ve druhé polovině a David do poslední chvíle bojoval o pobyt ve Francii, ta mu utekla o jedno jediné místo. Byl sice až pátý, nicméně první tři chlapci jezdí závodně a do triatlonu přišli pro srovnání výkonnosti s ostatními.
David dojel jen chviličku za nimi a o kousíček mu utekla sladká Francie. Dejve nevěš hlavu, příště to určitě vyjde. Poslední na startu byl Martin, jel výborně, nedlouho před cílem jakoby se mu již nechtělo, musel být patřičně vyhecován, jinak by skončil bůhví kde (a zase ta vůle). Nakonec z toho bylo třetí místo a jako jediný náš zástupce se umístil na bedně. Závody nás všechny obohatili a děti zažívaly hezké chvíle, při kterých je člověku líto, že čas tak rychle běží.
Jan Hrabal, vychovatel
Autor: Simon Weigert | Sekce: Novinky | Společné akce | Tisk | Poslat článek známému
Líbí se Vám naše nové stránky?
