Vyhodnocení koncepce péče o ohrožené děti na území hlavního města Prahy

15.3.2013

Vyhodnocení koncepce péče o ohrožené děti na území hlavního města Prahy Cílem koncepce vytvořené týmem vedeným PaeDr. Jiřím Pilařem byl komlexní fungující systém péče o ohrožené děti v Praze. Na projektu se podíleli pracovníci Magistrátu HMP -odboru sociální péče a zdravotnictví MHMP, dále odboru školství, mládeže a tělovýchovy, ale i zástupci zařízení ústavní péče v Praze a okolí a také zástupci nevládních organizací.





Vyhodnocení koncepce péče o ohrožené děti na území hlavního města Prahy


I.                   
Shrnutí cílů koncepce
Cílem koncepce vytvořené týmem vedeným PaeDr. Jiřím Pilařem byl komlexní fungující systém péče o ohrožené děti v Praze. Na projektu se podíleli pracovníci Magistrátu HMP -odboru sociální péče a zdravotnictví MHMP, dále odboru školství, mládeže a tělovýchovy, ale i zástupci zařízení ústavní péče v Praze a okolí a také zástupci nevládních organizací. Jako ředitelka DD Klánovice jsem měla možnost se práce týmu účastnit.
Koncepce zahrnovala teoretická východiska péče o ohrožené děti, analýzu současného stavu, především v Praze a navrhovala opatření, jak péči o ohrožené děti zlepšit. Jednalo se o komplexní systém opatření, jehož součástí bylo navýšení počtu především terénních sociálních pracovnic, stanovení standardů péče s důrazem na prevenci, sanaci rodiny a pěstounskou péči. Dále do systému opatření patřilo vzdělávání pracovníků OSPOD, školských zařízení a NNO i multidisciplinární spolupráce. Koncepce respektovala současné trendy péče o ohrožené děti tím, že ústavní péči charakterizovala jako nejzazší a dočasné řešení pro ohrožené děti.
V oblasti ústavní péče byl v roce 2009 největší problém to, že cca. 300 dětí s trvalým bydlištěm v Praze bylo na základě soudních rozhodnutí umístěno pražskými diagnostickými ústavy mimo Prahu - vzhledem k nedostatečné lůžkové kapacitě stávajích pražských školských zařízení. Dle odhadu v koncepci se tento počet měl navyšovat každý rok o přibližně 100 dětí.
V koncepci byly proto stanoveny následující cíle:  
-          získávání bytů v běžné rodinné zástavbě (celkem 11 až 12) pro rodinné skupiny, které by byly detašovanými pracovišti dosavadních DD (projekt Mít kde být)
-          získání startovacích malometrážních bytů (celkem 10) pro osoby nad 18 let věku, které se dosud soustavně připravují na budoucí povolání (projekt Start bez rodiny)
Byty pro rodinné skupiny měly být zajištěny personálně – pozicemi vychovatelů, případně ředitele, případně měla být zřízena pracovní pozice pro pomoc při osamostatňování zletilých klientů. Koncepce stanovila časový harmonogram a možné finanční zdroje.
 
II.                  Vyhodnocení koncepce
Při vyhodnocování koncepce je třeba především zdůraznit, že teoretická východiska péče o ohrožené děti a přijatá opatření byla správná. V různých modifikacích se v následujích letech objevovala v diskuzích a dokumentech o transformaci ústavních zařízení, v diskuzích a návrzích novel zákonů o ústavní výchově a sociálněprávní ochraně dětí.
Z pohledu ředitelky dětského domova mohu konstatovat, že množství agendy pracovnic OSPOD se bohužel nesnížilo – návštěvy sociálních pracovnic u dětí v DD jsou stejně četné jako před přijetím koncepce, sociální pracovnice stále přijíždějí většinou v době školního vyučování dětí (flexibilita s cílem nenarušovat školní docházku chybí).
Náročnější formy spolupráce, např. formou případových konferencí za účasti psycholožky, vychovatelů a terapeutů, jsou možné jen výjimečně, díky mimořádnému nasazení některých sociálních pracovnic. Totéž se týká plánu integrace mladého dospělého jedince do společnosti.
Za významný posun ve spolupráci s OSPOD považuji to, že sociální pracovnice jednoznačně preferují tzv. hostitelskou a pěstounskou péči. Ještě v roce 2009, 2010 byl pro některé pracovnice pojem hostitelská péče neznámým a obávali se ji podporovat. V Dětském domově Klánovice se nám za čtyři roky cílené práce v této oblasti podařilo především vlastními silami dosáhnout toho, že 11 dětí odešlo do pěstounské péče, z toho považuji za největší úspěch umístění sedmnáctileté slepé Kačenky, která je romské národnosti.
V oblasti projektů „Mít kde být“ a „Start bez rodiny“ je třeba konstatovat, že Dětský domov Klánovice získal od MHMP do pronájmu v lednu 2011 jeden byt pro rodinnou skupinu v sídlištní zástavbě na Černém Mostě, dále v lednu 2012 jeden startovací malometrážní byt – garsonku na Veronském náměstí na Praze 15-Horních Měcholupech a v prosinci 2012 další startovací byt – garsonku v Olštýnské ulici v Praze 8-Tróji. Další byty pro rodinné skupiny v rámci projektu Mít kde být získal dle naší vzájemné dohody ředitel DD Dolní Počernice, protože tamní dětský domov je umístěn v zámečku. Zámeček je prostředí naprosto nevhodné pro zřízení rodinných skupin, proto jsou pro DD Dolní Počernice přednostně uspokojovány při přidělování bytů pro rodinné skupiny. V DD Klánovice jsou rodinné vilky, kde rodinné skupiny využívají jednotlivá patra a rodinný charakter dětského domova je tak zachován.
1 byt pro rodinnou skupinu a 2 garsonky odpovídaly tehdejším potřebám dětského domova – především vzhledem k počtu nově umisťovaných dětí do DD Klánovice a počtu zletilých osob, které opouštěly dětský domov, začínaly žít samostatně a neměly žádné rodinné zázemí. V rámci koncepce bohužel nebyl splněn požadavek na zajištění nových pracovních pozic vychovatelů na detašovaném pracovišti – pouze příspěvek na vedoucího pracovníka. Do detašovaného pracoviště jsem proto přemístila jednu rodinnou skupinu z prostorově přetíženého Dětského domova v Klánovicích.
Rodinná skupina na Černém Mostě je detašovaným pracovištěm Dětského domova v Klánovicích, které je zapsáno ve školském rejstříku. Rodinnou skupinu tvořilo 7, nyní 6 dětí různého věku, chlapci i dívky. Členové rodinky si nakupují, vaří, perou a uklízí sami, úkoly jsou mezi děti rozděleny přiměřeně věku. Finance jsou skupině přidělovány ředitelkou DD v rámci rozpočtu a vychovatelé a děti s nimi hospodaří autonomně. Spolubydlící v domě hleděli zpočátku na nové nájemníky nedůvěřivě, po dvou letech soužití je možné konstatovat, že se naše rodinka s ostatními obyvateli sžila, soužití je téměř bezproblémové. Řízení detašovaného pracoviště je logisticky náročnější než řízení klasické rodinné skupiny v domově s  více rodinkami, nicméně vychovatelé rodinné skupiny na Černém Mostě jsou přesvědčeni, že skupina je semknutější, prostředí bytu posílilo rodinný charakter skupiny. Nevýhodou detašovaného pracoviště je to, že v heterogenní rodinné skupině je obtížné zajistit volný pohyb všech dětí najednou – chybí zahrady, kam je možno samostatně pustit na chvíli menší děti, je třeba stálý dozor i kvůli bezdomovcům a uličním gangům výrostků.
Startovací byt v Praze 15 – Horních Měcholupech obývají nyní dva bývalí klienti Dětského domova Klánovice – chlapec s dívkou, původně pouze chlapec, dívka se k němu přistěhovala v poslední době. Chlapec zpočátku samostatné bydlení nezvládal, byly zde dokonce stížnosti ze strany spolubydlících. Po nastěhování dívky se situace zlepšila, prostředí garsonky udržují v čistotě a postupně ho vylepšují, pravidelně platí nájemné.
Startovací byt v Praze 8 – Tróji jsme získali v prosinci roku 2012, byt ještě vybavujeme a rozhodujeme o jeho nájemníkovi.
Co se týče počtu větších bytů pro rodinné skupiny a počtu garsonek pro DD Klánovice, nebyla koncepce naplněna. Protože však do DD Klánovice bylo nově umístěno jen omezené množství dětí, a protože děti s trvalým bydlištěm v Praze umístěné mimo Prahu se zřejmě přesouvat nebudou, jsme v tuto chvíli s počtem detašovaných pracovišť spokojeni. Pokud by se skutečně naplnila koncepce a do Prahy byly umístěny všechny děti s trvalým bydlištěm v Praze, zatím umístěné v zařízeních mimo Prahu, pak by zřejmě jedno detašované pracoviště nestačilo. 
Velmi bychom přivítali, kdyby došlo k naplnění koncepce ohledně malometrážních bytů – garsonek. V Dětském domově Klánovice žije v současné době většina zletilých či zletilosti se blížících klientů, kteří nemají rodinné zázemí a začínají život bez finančních prostředků. Startovací byty jsou vynikající možností, jak s doprovázením (DD a NNO) zajistit integraci těchto lidí do společnosti.
 
III.                Za priority pro následující období považuji:
 
1.       Navýšit počet a kvalifikaci sociálních pracovnic v Praze,  posílit depistáž formou terénní práce
2.       V rámci multidisciplinární spolupráce odborů Magistrátu sjednotit metodicky pracovní postupy (standardy) např. otázky sanace rodin, otázky vyhledávání a podpory hostitelských a pěstounských rodin aj.
3.       Při integraci dětí z ústavních zařízení do života umožnit tzv. doprovázení – děti se vracejí pro radu a pomoc do míst, kde byly vychovány, projekty jiných subjektů (vč. NNO) zde selhávají. Zajistit doprovázení finančně.
4.       Pokračovat v koncepci bytů – detašovaných pracovišť pro rodinné skupiny z DD Dolní Počernice s cílem vystěhovat děti ze zámečku. V  případě významného nárůstu počtu ohrožených dětí v Praze rozšiřovat i detašovaná pracoviště – byty pro DD Klánovic.
5.       Cíleně pracovat na prosazování startovacích bytů pro děti z DD – sociální bydlení.
6.       Vytvořit pilotní projekt komplexní péče o děti – model pro transformaci příliš úzce koncipovaných ústavních zařízení a zařízení pro tzv. okamžitou pomoc.
 
Dana Kuchtová, 25. 2. 2013

Autor: Bc. Miloš Markvart   |   Sekce: Novinky   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Líbí se Vám naše nové stránky?

4% (97)

6% (146)

89% (2149)


DĚTSKÝ DOMOV KLÁNOVICE

 

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019 | Designed by queue s.r.o.

© 2019 DD Klánovice