Návštěva Technického muzea v Brně

17.5.2012

Návštěva Technického muzea v Brně V pátek po obědě, bezprostředně poté, co jsme přijeli do Brna, navštívili kluci z 5. skupiny společně s tetou Ivanou a strejdou Simonem expozice Technického muzea v Brně. Strávili jsme tu více než dvě hodiny plné vzpomínek a návratů do historie blízké i vzdálené doplněné krásným výkladem, každý si tu našel to co ho zajímá a všude bylo na co se dívat. Všem se nám tu moc líbilo a za věnované vstupenky velmi děkujeme.

 

Historie Technického muzea v Brně

Snahy o založení muzea můžeme sledovat již v průběhu 19. století v souvislosti s přerodem Brna ve významné průmyslové středisko s textilní a později strojírenskou, elektrotechnickou a potravinářskou výrobou. Muzejní sbírky technické a průmyslové povahy byly zastoupeny již ve sbírkách Františkova muzea, dnešního Moravského zemského muzea, prakticky od jeho založení v roce 1817. Františkovo muzeum se během svého vývoje soustředilo na přírodovědné a společenskovědné obory, techniku jako takovou ze své sbírkotvorné činnosti postupně vyloučilo. Na základě této skutečnosti se objevilo v sedmdesátých letech 19. století důraznější úsilí o vybudování technického muzea, jež bylo korunováno úspěchem v roce 1873, kdy bylo založeno Moravské průmyslové muzeum, dnešní Moravská galerie. Přestože v něm v roce 1895 vzniklo samostatné technologické oddělení, jehož součástí byla stálá výstava nářadí, strojů, nových konstrukcí a také poradenská  služba pro drobné podnikání, docházelo při postupné orientaci na uměleckou a uměleckořemeslnou tvorbu k útlumu a zániku tohoto oddělení. Prudce se rozvíjející průmysl a tím i obchod, vznik živnostenských a obchodních komor, potřeboval vědeckotechnickou inteligenci, což vedlo k zakládání odborných středních i vysokých škol. Vedle průmyslových kruhů byli právě absolventi těchto škol nositeli snah o zřízení technického muzea. Iniciativa vyvrcholila v roce 1924, kdy brněnský odbor Spolku československých inženýrů založil přípravný výbor pro zřízení technického muzea na Moravě, jehož sbírky měly být uloženy v Uměleckoprůmyslovém muzeu a zčásti na Bauerově rampě v Pisárkách. V následujících letech přípravný výbor zpracoval koncepci ústavu a návrh stanov spolku Technologické muzeum pro Moravu a Slezsko. Návrh uvažoval o samostatném ústavu zemském, což se nepříjemně dotýkalo monopolu pražského Technického muzea. Po řadě jednání mezi pražskými a brněnskými zástupci, a přes velice slibný počáteční vývoj, neměly snahy praktický dopad a zůstalo  jen u všeobecných prohlášení.

Za bezprostředního předchůdce TMB je považován Archiv pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce, který byl založen v roce 1936, ale do války svoji činnost plně nerozvinul. Obnovuje ji v roce 1948 z podnětu Zemského národního výboru a Obchodní a živnostenské komory v Brně. Úkolem tohoto spolku bylo soustřeďovat a odborně zpracovávat materiál k moravským hospodářským dějinám. Prozatímní sídlo spolku bylo v prostorách Uměleckoprůmyslového muzea. 

V roce 1950 Archiv požádal o přidělení značně zdevastované a zadlužené budovy kláštera řádu sv. Voršily na rohu Orlí a Josefské ulice v Brně, postavené v polovině 17. století v barokním slohu. Počátkem roku 1951 byl spolek zestátněn a zahájil novou činnost jako pobočka Národního technického muzea v Praze – Archiv. Koncem roku 1952 nastává další důležitá změna. Zmíněná pobočka byla přeměněna ve studijní a dokumentační oddělení, čímž se její postavení změnilo v tom smyslu, že na základě systematického sběru bylo možné začít budovat vlastní sbírkový fond.

Dalším významným mezníkem v historii vzniku muzea bylo získání vlastní budovy. V roce 1956 stát po oddlužení předal klášter zpět Náboženské matici s tím, že bude využíván i pro muzejní účely. Zdevastovaný objekt byl postupně rekonstruován a adaptován pro muzejní využití.

Mnohaleté snahy o muzejní dokumentaci technického pokroku na Moravě se naplnily 1. ledna 1961, kdy se brněnská pobočka Národního technického muzea v Praze osamostatnila jako Technické muzeum v Brně. Tímto rokem tedy muzeum začíná přinášet společnosti užitek jako samostatná instituce zabývající se dokumentací vývoje vědy a techniky a průmyslové výroby v širokém rozsahu téměř tří desítek oborů – počínaje řemeslnou výrobou a konče moderní výpočetní technikou. Za zmínku stojí také dokumentace významných osobností vědy a techniky, jejichž pozůstalosti jsou trvalým zdrojem poučení a inspirace (např. pozůstalost V. Kaplana, F. Píška a V. Lista). V depozitářích jsou uloženy doklady o výrobě automobilů na Moravě, autentická vozidla brněnské Zbrojovky, prostějovského Wikovu, kopřivnické Tatry, doklady o výrobě vodních a parních turbín, včetně turbín vyráběných v První brněnské strojírně. V muzeu nechybí ani vývojová řada fotopřístrojů moravské provenience, radiopřijímače, kancelářská technika, technika domácnosti či řemeslná technika – kovářství, kolářství, holičství, truhlářství a mnoha dalších. Stranou zájmů pracovníků TMB nezůstaly ani historické výrobní objekty v místě své původní existence – technické památky. V současné době jich muzeum spravuje šest. Jsou umístěny v jihomoravském regionu. Jsou to Stará huť v Josefově s expozicí železářství, Kovárna v Těšanech s expozicí kovářství a kolářství, Větrný mlýn v Kuželově s expozicí větrného mlynářství, Vodní mlýn ve Slupi s expozicí mlynářské techniky (dnes jediná národní kulturní památka ve správě TMB), Areál československého opevnění v Šatově a Šlakhamr v Hamrech nad Sázavou , jež je v současnosti spolu s tamní expozicí hamernictví připravován pro budoucí otevření.
























Prezenční činnost muzea zahrnovala jak expozice, tak výstavy. Expozice byly budovány od roku 1969, kdy vznikla první z nich s názvem Vodní energetika. Později následovaly další expozice, např. expozice Parní energetika, Výpočetní technika, Kovolitectví, Mikroskopie. Výstav bylo v průběhu činnosti muzea velké množství, k nejúspěšnějším patřily výstavy Československá věda a technika proniká do světa, Zachráněná minulost, Hrací stroje, 60 let československého leteckého průmyslu, Minerva salón – Od jehly k šicímu stroji, výstava Kryštof Kolumbus, Ohnivé nebe. Pracovníci muzea připravili také několik putovních výstav, kterými TMB prezentovali i v jiných městech republiky či v zahraničí, zvláště pak v době, kdy muzeum přišlo o expoziční a výstavní plochy. Mezi tyto výstavy patří např. Odlitek průvodce životem, Kamera zobrazuje svět, Z historie nožířské výroby a Psací stroje.

Významnou součástí TMB je knihovna. Její fond je zaměřen na dějiny techniky a technické nebo řemeslné obory, souvisí a dokresluje postavení těchto oborů v lidské společnosti a jejím vývoji. Důležitým pramenem pro studium dějin techniky a průmyslu od poloviny 19. století jsou statistické a ekonomické spisy a zprávy. Knihovna uchovává také speciální druhy fondů dokumentačního charakteru. Jsou to negativy, mapy, filmy, rukopisy apod. Celkem má knihovní fond více než 60.000 svazků.

Existuje také Kruh přátel Technického muzea v Brně, kde se sdružují a zájmově pracují příznivci některých oborů zastoupených v muzeu. Jedná se například o radioamatéry, plastikové modeláře, zájemce o městskou hromadnou dopravu či o automobilovou techniku.

Zásadní změnu v existenci TMB způsobily zákony o restitucích, zvláště pak zákon č. 382/1991 Sb. o navrácení církevního majetku. Muzeum přišlo o hlavní objekt (bývalý klášter sv. Voršily na ulicích Orlí a Josefská), byť se zachovanou možností pronájmu do roku 2001. Tato možnost však vzala za své v letech 1995–1996, kdy statické poruchy kláštera přispěly k rozhodnutí opustit hlavní budovu. Výsledkem byla likvidace výstav, expozic, kluboven, přednáškového sálu, pracoven, zázemí návštěvníků a zaměstnanců muzea a jejich přemístění do pronajatých provizorních prostor na pěti lokalitách v Brně. Muzeum v důsledku restitucí také vrátilo a vyklidilo dva depozitáře v Rousínově a všechny domy na ulicích Josefská a Novobranská. TMB přišlo v rámci restitucí o 20.796 m2 využitelných ploch, z toho 10.179 m2 krytých. V důsledku restitucí tak Brno přišlo o aktivní kulturně-výchovnou a společenskou instituci, která sloužila obyvatelům města a regionu. Navíc se muzeum o nutnost vrátit majetek dozvědělo až v okamžiku vydání zákona, tedy v roce 1991, a nebylo na ni upozorněno ani svým zřizovatelem – Ministerstvem kultury ČR. Tento vývoj svědčil o naprostém nezájmu udržet v Brně muzeum a nemá snad v polistopadové době obdoby. V prostorech, které TMB muselo opustit – v bývalém klášteře – o pár let později vzniklo obchodní centrum s prodejními plochami. V tu dobu asi statické poruchy nikomu nevadily.

Ale konec těchto neradostných vzpomínek, muzeum nakonec nezaniklo jen díky snaze zaměstnanců a vedení, kteří se se zánikem nechtěli smířit a bojovali o možnost zachování muzea. Tato snaha nakonec přinesla své plody a historie TMB může pokračovat i v dalších letech. Program záchrany a obnovy, který v letech 1996–1997 zpracovalo nové vedení muzea, byl rozdělen na tři etapy. V rámci první a druhé etapy byla provedena rekonstrukce a přestavba nově získané budovy v Králově Poli a byly získány pozemky umožňující bezproblémový provoz nového sídla muzea. Ve třetí etapě byly zabezpečeny sbírky muzea po všech stránkách – uložení, konzervaci a ochranu před škodlivými vlivy. K těmto úkolům přibyl ještě jeden, ten nejdůležitější, vybudování nových expozic na ploše o rozloze zhruba 5.500 m2. V současné době muzeum vítá své navštěvníky v jedenácti expozicích na ploše přes 2600m2.


 

 

 






Kontakt:

Technické muzeum v Brně

Purkyňova 105
612 00 Brno

Tel.:  +420 541 421 411
Fax:  +420 541 214 418
E-mail: info@technicalmuseum.cz

 

 

 

 

Autor: Ing. Vladislav Sloup   |   Sekce: Fotogalerie   |   Tisk   |   Poslat článek známému

1.

1.

Velikost: 58 kB

2.

2.

Velikost: 42 kB

3.

3.

Velikost: 32 kB

4.

4.

Velikost: 32 kB

5.

5.

Velikost: 39 kB

6.

6.

Velikost: 35 kB

7.

7.

Velikost: 58 kB

8.

8.

Velikost: 36 kB

9.

9.

Velikost: 45 kB

10.

10.

Velikost: 40 kB

11.

11.

Velikost: 47 kB

12.

12.

Velikost: 50 kB

13.

13.

Velikost: 49 kB

14.

14.

Velikost: 51 kB

15.

15.

Velikost: 57 kB

16.

16.

Velikost: 43 kB

17.

17.

Velikost: 48 kB

18.

18.

Velikost: 38 kB

19.

19.

Velikost: 43 kB

20.

20.

Velikost: 37 kB

21.

21.

Velikost: 51 kB

22.

22.

Velikost: 47 kB

23.

23.

Velikost: 49 kB

24.

24.

Velikost: 52 kB

25.

25.

Velikost: 43 kB

26.

26.

Velikost: 57 kB

27.

27.

Velikost: 48 kB

28.

28.

Velikost: 56 kB

29.

29.

Velikost: 45 kB

30.

30.

Velikost: 46 kB

31.

31.

Velikost: 52 kB

32.

32.

Velikost: 53 kB

33.

33.

Velikost: 36 kB

34.

34.

Velikost: 40 kB

35.

35.

Velikost: 51 kB

36.

36.

Velikost: 68 kB

37.

37.

Velikost: 75 kB

38.

38.

Velikost: 75 kB

39.

39.

Velikost: 45 kB

40.

40.

Velikost: 79 kB

41.

41.

Velikost: 31 kB

42.

42.

Velikost: 54 kB

43.

43.

Velikost: 53 kB

44.

44.

Velikost: 51 kB

45.

45.

Velikost: 52 kB

46.

46.

Velikost: 62 kB

47.

47.

Velikost: 59 kB

48.

48.

Velikost: 47 kB

49.

49.

Velikost: 49 kB

50.

50.

Velikost: 22 kB

51.

51.

Velikost: 20 kB

52.

52.

Velikost: 38 kB

53.

53.

Velikost: 29 kB

54.

54.

Velikost: 42 kB

55.

55.

Velikost: 51 kB

56.

56.

Velikost: 45 kB

57.

57.

Velikost: 23 kB

58.

58.

Velikost: 26 kB

59.

59.

Velikost: 30 kB

60.

60.

Velikost: 39 kB

61.

61.

Velikost: 45 kB

62.

62.

Velikost: 46 kB

63.

63.

Velikost: 23 kB

64.

64.

Velikost: 48 kB

65.

65.

Velikost: 39 kB

66.

66.

Velikost: 18 kB

67.

67.

Velikost: 46 kB

68.

68.

Velikost: 35 kB

69.

69.

Velikost: 49 kB

70.

70.

Velikost: 27 kB

71.

71.

Velikost: 22 kB

72.

72.

Velikost: 35 kB

73.

73.

Velikost: 23 kB

74.

74.

Velikost: 39 kB

75.

75.

Velikost: 50 kB

76.

76.

Velikost: 46 kB

77.

77.

Velikost: 35 kB

78.

78.

Velikost: 49 kB

79.

79.

Velikost: 35 kB

80.

80.

Velikost: 50 kB

81.

81.

Velikost: 42 kB

82.

82.

Velikost: 51 kB

83.

83.

Velikost: 21 kB

84.

84.

Velikost: 57 kB

85.

85.

Velikost: 38 kB

86.

86.

Velikost: 44 kB

87.

87.

Velikost: 47 kB

88.

88.

Velikost: 46 kB

89.

89.

Velikost: 59 kB

90.

90.

Velikost: 38 kB

91.

91.

Velikost: 36 kB

92.

92.

Velikost: 46 kB

93.

93.

Velikost: 60 kB

94.

94.

Velikost: 31 kB

95.

95.

Velikost: 51 kB

96.

96.

Velikost: 49 kB

97.

97.

Velikost: 47 kB

98.

98.

Velikost: 44 kB

99.

99.

Velikost: 46 kB

100.

100.

Velikost: 55 kB

101.

101.

Velikost: 42 kB

102.

102.

Velikost: 48 kB

103.

103.

Velikost: 26 kB

104.

104.

Velikost: 60 kB

105.

105.

Velikost: 54 kB

106.

106.

Velikost: 53 kB

107.

107.

Velikost: 23 kB

108.

108.

Velikost: 52 kB

109.

109.

Velikost: 37 kB

110.

110.

Velikost: 39 kB

111.

111.

Velikost: 49 kB

112.

112.

Velikost: 53 kB

113.

113.

Velikost: 45 kB

114.

114.

Velikost: 43 kB

115.

115.

Velikost: 45 kB

116.

116.

Velikost: 43 kB

117.

117.

Velikost: 31 kB

Líbí se Vám naše webové stránky?

4% (126)

7% (227)

88% (2594)


DĚTSKÝ DOMOV KLÁNOVICE

 

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021 | Designed by queue s.r.o.

© 2021 DD Klánovice